a3m-kurz:gramaticke-minimum-pred-kurzem

Gramatické minimum před vstupem do kurzu

V hranatých závorkách naleznete výslovnost. Pokud si nebudete jistí výslovností, využijte nástroj Google translator, kde napíšete písmeno, zvolíte jazyk a můžete si poslechnout výslovnost. Zde je příklad výslovnosti písmene

A B C D E

a [ei]
b [biː]
c [siː]
d [diː]
e [iː]
f [ef]
g [dʒiː]
h [eitʃ]
i [ai]
j [dʒei]
k [kei]
l [el]
m [em]

n [en]
o [əu]
p [piː]
q [kjuː]
r [a:]
s [es]
t [tiː]
u [juː]
v [viː]
w [dabəljuː]
x [eks]
y [wai]
z [zed] (GB), [ziː] (US)

Podstatná jména v angličtině (stejně jako v češtině) označují názvy osob, zvířat, věcí, dějů a jevů. Na rozdíl od češtiny ale nemají rody.

Tvoří ale jednotné a množné číslo, jednotné je slovo ve tvaru „ze slovníku“, množné se tvoří přidáním koncovky –s.

mother – mothers = matka - matky

sister - sisters = sestra - sestry

uncle - uncles = strýc - strýcové

aunt - aunts = teta - tety

brother - brothers = bratr - bratři

Na rozdíl od češtiny dává angličtina před podstatná jména ještě člen, ten se sám o sobě nepřekládá. V angličtině jsou celkem dva členy – neurčitý a určitý.

Neurčitý člen (a, an) se používá jen před jednotným číslem a má podobný význam jako slovo jeden, nějaký, jakýsi. Používá se obvykle při první zmínce o nějakém podstatném jménu.

a man = muž

a boy = chlapec

a sister = sestra

Pokud mluvíme o nějaké konkrétní věci, která je známá z předchozího vyprávění nebo kontextu, používáme určitý člen.

Určitý člen (the) se někdy překládá jako „ten“, používá se před jednotným i množným číslem, zejména, když o člověku nebo věci hovoříme nejméně podruhé nebo je nám věc známa z kontextu.

the cow = kráva

the wolf = vlk

the bear = medvěd

Pokud je před podstatným jménem ještě přídavné jméno, dává se člen před přídavné jméno.

a nice car = hezké auto

the long book = (ta) dlouhá kniha

Používají se místo členu a přivlastňují podstatné jméno někomu.

my = můj, moje, moji

your = tvůj, tvoje, tvoji

his = jeho
her = její
its = toho (zvířete nebo předmětu)

our = náš, naše, naši

your = vaše, váš, vaši

their = jejich

my car = moje auto

her brother = její bratr

our father = náš otec

V angličtině je vždy vyjádřený podmět, tzn. že v každé větě musí být nějaká osoba, kterou může být buď nějaké jméno (nejčastěji podstatné), anebo velmi často osobní zájmeno, za kterým pak je sloveso.

Tato základní dvojice se dává zpravidla na začátek věty, za nimi pak bývají ostatní větné členy.

V osobách he, she a it se u většiny sloves v přítomnosti dává koncovka -s.


Osobní zájmena jsou:

I = já

You = ty

He = on
She = ona
It = to

We = my

You = vy

They = oni, ony

He knows it. = On to ví.

I love you. = Miluji tě.

They understand it. = Oni to chápou.

We speak English. = My mluvíme anglicky.

Pokud osoba nestojí v angličtině na začátku věty (před slovesem), ale kdekoli jinde (není v 1. pádě, není podmětem), používá angličtina jiný tvar této osoby (podobně jako čeština – já ⇒ mě, mně, mne, mi, mnou atd.).

1. pád (podmět)

I = já

you

he
she
it

we

you

they

jiný pád (obvykle předmět)

me

you

him
her
it

us

you

them

Velmi často se tyto tvary používají s předložkou.

with me = se mnou

for him = pro něj

about us = o nás

from them = od nich

Sloveso BE patří mezi tzv. pomocná slovesa, kromě toho má také svůj původní význam, který odpovídá českému slovesu „být“, dále se vyskytuje ve velkém množství idiomů a hodně často za ním následuje přídavné jméno.

Je nejnepravidelnějším slovesem v celé angličtině a jeho tvary v jednotlivých osobách v přítomnosti jsou:

I am. = Já jsem.

You are. = Ty jsi.

He is. = On je.
She is. = Ona je.
It is. = Ono (to) je.

We are. = My jsme.

You are. = Vy jste.

They are. = Oni jsou.

Dalším velmi často používaným slovesem v angličtině, které má specifické časování a také patří mezi pomocná slovesa (stejně jako BE), je sloveso HAVE, které znamená „mít“ nebo „vlastnit“.

I have. = Mám.

You have. = Máš.

He has. = On má.
She has. = Ona má.
It has. = To má..

We have. = Máme.

You have. = Máte.

They have. = Mají.

Sloveso DO opět patří mezi pomocná slovesa (stejně jako BE a HAVE), kromě toho má význam „dělat“ a vyskytuje se ve značném množství idiomů. Jeho časování je stejné jako u drtivé většiny sloves v angličtině – v osobách HE, SHE, IT má koncovku –s (u tohoto slovesa je před ní ještě -e-).

I do. = Dělám.

You do. = Děláš.

He does. = On dělá.
She does. = Ona dělá.
It does. = To dělá..

We do. = Děláme.

You do. = Děláte.

They do. = Dělají.

  • a3m-kurz/gramaticke-minimum-pred-kurzem.txt
  • Poslední úprava: 2020/02/14 08:23
  • autor: Josef Straka